Co přinese rekonstrukce Negrelliho viaduktu? Zánik legendární putyky i spoustu nového

Vladislav Dudák

Minule jsme si povídali o historii Negrelliho viaduktu a dnes se zaměříme na jeho současnou rekonstrukci.

Seznamme se s viaduktem

Negrelliho viadukt byl opravdu velmi poctivě a solidně odvedeným dílem. Svědčí o tom mimo jiné i tyto skutečnosti:

přestál i ty největší povodně (včetně povodně v srpnu 2002) prakticky bez úhony;
i když na to nebyl projektován, mohly po něm jezdit i mnohem těžší vlaky současnosti, aniž by jej narušily;
zvládl dobře i agresivní pražské ovzduší;
vydržel po několik desetiletí i nepříliš šetrné zacházení a ignorování údržby.

Přesto se čas na opravu naplnil. Ta má několik účelů:

sanovat různá poškození;
vytvořit podmínky pro kvalitní železniční dopravu v rámci budování koridorů (dnes se po viaduktu mohlo jezdit nanejvýš rychlostí 40 km v hodině, po rekonstrukci to bude 60 km; vzroste tím mj. počet vlaků, které po viaduktu projedou). Vlaky budou také díky zabudování antivibračních rohoží méně hlučné;
oprava je také chápána jako první etapa budování kolejového spojení Masarykova nádraží s letištěm Václava Havla;
dát řadu prvků viaduktu do původního stavu;
učinit z pohledově zanedbaného viaduktu estetický objekt, který bude zdobit městskou krajinu Karlína a bude konečně po právu obyvateli doceněn;
nabídnout nové, vhodné a šetrné využití mostních oblouků a přilehlé plochy pro život města.

Desetiletá příprava

Přípravy na rekonstrukci započaly ale již před 10 lety. V roce 2007 začaly průzkumné práce, přípravná dokumentace pro územní řízení byla zpracována v roce 2009. Poté se delší dobu nic nedělo a až v roce 2013 proběhla aktualizace čtyři roky staré dokumentace a začal se dále zpracovávat projekt.

Kolik to bude stát?

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) podepsala v květnu 2017 smlouvu na opravu pražského Negrelliho viaduktu se sdružením firem Hochtief, Strabag a Avers, které vyhrálo výběrové řízení. A pochvalovala si, že „cena rekonstrukce ve výši zhruba miliardy korun nabízená vítězným sdružením (1,046 miliardy bez DPH; pozn. autora) je o téměř 150 milionů nižší, než kolik původně SŽDC předpokládala.“

Tomu moc nerozumím: v září 2016 SŽDC počítala s náklady 1,195 miliardy bez DPH. V takovém případě by spokojenost s nabídkou vítězného konsorcia bylo namístě... Jenže, při zahájení stavby, tedy o měsíc později, se mluvilo a stále se mluví o nákladech 1,44 miliard (popř. 1,5 miliard). A například web koridory.cz ze dne 21.6. je ve vyčíslení velmi přesný a píše, že nabídka firmy byla 1 443 478 260 Kč (1,44 miliardy) bez DPH.

Aby to bylo ještě složitější, na oficiálních stránkách Správy železniční dopravní cesty jsou schválené náklady vyčísleny částkou 1 281 686 323 Kč (1,28 miliard). Bohužel z těchto stránek není možné zjistit datum zveřejnění této informace; vyznívá však velmi oficiálně.

Je ale možné, že „je to složitější“ a že „nemám přesné a aktuální údaje“. Na financování se výrazně podílí EU, a to 85 procenty, což činí o něco více, než 990 milionů korun.

Slavnostní poklepání na základní kámen-kolejnici. Škoda, že se nedá odsunout až na závěr; staveb, jejichž zakončení by sneslo spíše „poklepání si na hlavu“ již bylo příliš. Držme palce, ať se to v případě Negrelliho viaduktu nestane.

Slavnostní poklepání a civilní změna jízdních řádů

Rekonstrukce byla zahájena poklepáním na základní kámen, či v tomto případě přesněji na základní kolejnici ve čtvrtek 8. června 2017. Slavnostní proslov měl premiér Bohumil Sobotka a zatím z něj nic neodvolal. To bylo slavnostní zahájení, ale větší práce začaly až 4. července.

Od tohoto data také začaly platit změny v jízdním řádu, které se nejvíce dotýkají cestujících z Kladna. Většina vlaků z Kladna má konečnou v nově zřízené zastávce Praha-Bubny Vltavská v blízkosti stanice metra C Vltavská. Některé vlaky ale končí již ve stanici Praha-Bubny nebo už v Praze-Dejvicích. Rychlíky z Děčína a osobní vlaky z Kralup dojedou na Masarykovo nádraží odklonem přes nádraží Praha-Holešovice.

Předpokládaný plný návrat vlaků na viadukt je září 2019, některé by za příznivých okolností (je potřeba zjistit rozsah poškození stavby) mohly po viaduktu jezdit již od tohoto podzimu.

Podstatně méně se rekonstrukce dotkne provozu autobusového nádraží Florenc, přestože jej Negrelliho viadukt přímo protíná a Spojovací viadukt tvoří zčásti jeho hranici.

Dnešní stav Negrelliho a Spojovacího viaduktu.

Co se vlastně rekonstruuje?

Rekonstrukce se týká jak Negrelliho viaduktu, tak Spojovacího viaduktu (viz předchozí příspěvek) a také úpravy stanice metra Vltavská a jejího okolí.

Hned na začátku rekonstrukce byla stavba oplocena, zrušeno bylo parkoviště u viaduktu a byly odbourány různé přístavky a zazdění oblouků.

V rámci rekonstrukce viaduktů bude sanováno všech 99 původních zděných oblouků i obě pozdější mostní konstrukce – ocelový most přes ulici Prvního pluku a betonový překlad přes Křižíkovu ulici. Zjistilo se, že nejvíce poškozené jsou cihlové klenby spojovacího viaduktu, a zvláště pak klenby na ostrově Štvanici. Tam budou muset být dva mostní oblouky, které dostaly nejvíce zabrat při povodni v roce 2002, zcela rozebrány a znovu přestavěny. Sanovány budou i základy všech pilířů.

Co se estetiky týče, sjednotí se řada prvků, které se nyní tvarově liší, do původní nebo době vzniku přibližně odpovídající podoby. Zvláštní pozornost bude věnována římsám a viadukt bude opatřen novým zábradlím (byť původně měl viadukt zábradlí zděná; ta ale byla odstraněna již ve druhé polovině 19. století). Citlivější budou stožáry elektrické trakce.

Rekonstrukce má skončit v červenci 2020.

Využívání oblouků viaduktu začalo již dávno. Na počátku 20. století v nich mimo jiné pražská firma Velox provozovala garáže pro 50 automobilů a 100 motocyklů“. Tehdy to byly největší automobilové garáže v Rakousko-Uhersku. (Foto Osmička 11/2011, MČ Praha 8)

In memoriam Fanda

V souvislosti s rekonstrukcí viaduktu byla také zrušena známá „čtyřková“ hospoda U Fandy, vestavěná do oblouku mostu přímo pod strážním domkem a hradlem u křižovatky ulic Křižíkova a Prvního pluku (před hospodou zde byly Sběrné suroviny.). Tuňákův alternativní průvodce Prahou píše, že by si zasloužila Cenu Gran prix architektů v kategorii Pivní urbanismus a chválí její „design, za který by se ani Eva Jiřičná nestyděla“. Myslím, že je to střízlivé, nikterak přepjaté ohodnocení...

Hostinský František Řežábek tuto hospodu provozoval od roku 1996 a jejím zrušením Praha jistě ztrácí něco ze svého lidového koloritu.

Pivnice U Fandy – Facebook, Yelp.

Budoucnost

Držme palce, ať je ta rekonstrukce zdárná a povedená. Šance jsou velké, příprava promyšlená. Příští povídání bude o Negrelliho viaduktu z hlediska urbanismu a městské krajiny – o jeho začlenění do života Pražanů. V první řadě se jedná o využití mostních oblouků.

Viadukt vede nejen starou karlínskou zástavbou, ale setkává se i s moderní architekturou.

Vizualizace vzhledu Negrelliho viaduktu a Spojovacího viaduktu po rekonstrukci. (SUDOP Praha)

Podívejte se

Chcete-li si prohlédnout podobu viaduktu ještě před rekonstrukcí, velmi doporučuji fotografického průvodce na pozoruhodném webu Místa mého města.

Další obrazovou galerii najdete například na serveru Aktuálně.cz.

Současné fotografie jsou převzaty z těchto a dalších zpravodajských serverů.