Tři vize zklidnění pražské magistrály, které se (zatím) nenaplnily

Matěj Machytka

Severojižní magistrála vedoucí přes vrchní část Václavského náměstí je trnem v oku nejednoho urbanisty. Kolem historického centra v podstatě vytvořila bariéru. Kdo ji chce prorazit, musí použít jeden z mnoha nevábných podchodů nebo se minimálně na signál semaforu přebrodit víceproudovou silnicí. Čas od času (často před volbami) se proto objeví vize, jak s defilé proudících aut a asfaltovou oázou naložit. Na rýsovacím prknu se zatím navrhovaným změnám daří lépe, než v realitě.

Pěší zóna a čtyři pruhy k tomu

V roce 2010 představila radnice Prahy 4 několik návrhů, jak okolí dopravní tepny vylepšit. V podstatě všechny návrhy pracovaly se zúžením prostoru pro auta a navýšením místa pro stromořadí nebo rovnou pěší zónu. Jednotlivé návrhy se právě lišily svou radikálností. První a nejjednodušší zahrnoval pouze vybudování zeleného pásu namísto současného betonového, který odděluje oba směry.

Podle druhé vize se magistrála měla smrsknout ze tří pruhů na dva. Uprostřed by ještě vznikl jeden střídavý pruh oddělený z obou stran zelení a prostor pro cyklisty. Třetí vize nabízela největší změnu v podobě vybudování bulváru se zelenými plochami a pěší zónou s lavičkami. Na auta by i v tomto případě zbyly dva pruhy v každém směru. Součástí zkulturnění veřejného prostoru byla i úprava Nuselského mostu. Návrh počítal uprostřed mostu s lávkou pro pěší. Za návrhy stojí AtelierK2.

Tunel u Muzea

Dalším dokola propíraným lékem na automobilovou horečku mělo být zahloubení magistrály do země. V článku Novinek z roku 2008 si přečteme, že s projektem se mělo začít v roce 2011 spolu s rekonstrukcí Národního muzea. Že to nedopadlo, je jisté, jaké ale byly plány? Lišily se především v navrhované délce nového tunelu. Někteří chtěli magistrálu zakopat pouze v těsném okolí Václaváku a připojit tak opět muzeum ke zbytku veřejného prostoru. Jiní propagovali smetení aut z povrchu až po Nuselský most. Pravděpodobně poslední tečkou za tímto plánem napsala stanoviska Prahy 1 a Prahy 2, které se k návrhu postavily odmítavě.

Dánský urbanismus pro Prahu

Zatím poslední diskuze o budoucí podobě magistrály se otevřela poté, co Praha oslovila v loňském roce kancelář Gehl Architects. Doporučení jsou jasná – magistrále dominují auta, žádné jiné možnosti dopravy zde nejsou vhodné. Chodci mají na spoustě míst problém přejít, což je v centru problém. Podle studie by pomohly další semafory, přechody či úprava rychlosti v některých úsecích. Z dlouhodobějšího hlediska pak položení magistrály mezi Hlavním nádražím a Hlávkovým mostem z pilířů na zem. To je myšlenka, kterou si bez obřích investic lze jen těžko představit. Právě pod mostní konstrukcí „protékají“ koleje od Masarykova nádraží, spousta dalších silnic a u nábřeží třeba Těšnovský tunel. Nechme se tedy překvapit.